Expedice finské Laponsko – hledání starých osídlení

Autor: Michael Stanovský – člen Českého klubu cestovatelů

Michael Stanovský, člen Českého klubu cestovatelů, vydavatel a šéfredaktor portálu o severských státech Evropy Severské listy (www.severskelisty.cz) se již několik let každoročně vypravuje expedici do severního Finska, do Laponska.

Není snad třeba čtenářům těchto stránek vysvětlovat, kde je Laponsko a že to není Japonsko. Tedy stručně: jde o část Evropy, převážně za polárním kruhem, rozkládající se na území Norska, Švédska, Finska a Ruska. Přesnější definice je „země, kde žijí Sámové“, nesprávně Laponci. Zájemcům o problematiku doporučujeme například stránky Severských listů zabývající se problematikou Laponska. Je to země krásná, divočina, nejsou tu moc cesty, spíš bažiny, jezera a skály. A tundra a komáři. Pár dobrodruhů se touto krajinou potuluje, občas narazíte na sobí stádo, někdy i se sámským pastevce, častěji na rybáře. Byl jsem tam už mnohokrát a čím častěji tam jedu, tím více mě to láká. Letos bych rád navštívil staré opuštěné sámské vesnice, siidy či samoty…

Letošní Expedice Severských listů chce zmapovat staré sámské siidy a rybářské osady v divočinách Kaldoaivi a Vätsäri. Startuje 10. července 2012 dopoledne z ruzyňského letiště…

Bude-li to možné, připravujeme pravidelné online zpravodajství o tom, kde jsme a co jsme zažili a viděli. Přejít na online zpravodajství

Informace o předchozích expedicích jsou v rubrice www.severskelisty.cz/expedice.

Hledání starých osídlení

Bylo – nebylo, před pár tisíci lety tu byla doba ledová, Skandinávii, a vůbec velký kus severní Evropy, pokrýval ledovec a nikdo tam nežil. Suchá země také byla zatlačena hluboko pod hladinu moře. Když nastalo oteplení, ledovec začal tát a pevná země se začala vynořovat z vody. Do té doby (doba kamenná, až 10 000 let před naším letopočtem) se dá datovat první osídlení této končiny.

Kaldoaivi

Na přelomu tisíciletí se prováděl průzkum u jezera Vetsijärvi. Archeologové tu našli spoustu důkazů a artefaktů prehistorického osídlení. Domnívají se, že tehdy šlo o pobřežní krajinu. Obtížně si představit, kde by se tu jiné osídlení, než rybářů, vzalo, Sámové přišli do Laponska až později. Dnes je tu nadmořská výška 280 m n.m.

Archeologické nálezy od Vetsijärvi

Vätsäri

Jak je všeobecně známo, za druhé světové války Finsko absolvovalo celkem tři válečné události. Nejprve tzv. Zimní válku 1939–40 (Sověti je napadli), pak Pokračovací válku 1941–44 (Finové si mysleli, že spojenectví s Němci jim pomůže proti Sovětskému svazu). Když i tuto válku prohráli, byli nuceni Němce zase vyhnat pryč (Laponská válka, 1944–45). Protože hitlerovská vojska měla ve zvyku postupovat systémem ?spálená země?, zdálo se jako nejjednodušší je vyhnat přes Laponsko. Veškeré obyvatelstvo bylo evakuováno. Hospodářské následky této války byly pro Laponsko strašlivé. Více než třetina budov v této oblasti byla zničena, 100 000 obyvatel stalo uprchlíky bez domova.

Po válce se zpět vrátila asi třetina obyvatelstva, postavili si nová obydlí (resp. obnovili vesnice) jen u dobře přístupných komunikací. Nikoho nelákalo se vrátit do historických siid dostupných třeba jen po vodě nebo po mizerné stezce tři dny pěší cesty.

Stará rybářská vesnice Piilola i jezera Nammijärvi (Vätsäri), kousek od norských hranic. Jedna z mála vesnic, kterou Němci za druhé světové války nevypálili – měli tu totiž posádku. foto Michael Stanovský

Dodnes se dají na mapách najít místa, kde dřív lidé bydleli – třeba Järvenpää nebo Hietikkolahti. Většinou tam je i pár srubů, někdy tu žijí zvláštní postavičky – například poustevník Pekka u Pitka Surnujärvi…

Michael Stanovský, červenec 2012

Zpravodajství

^ Top