Kateřina a Miloš Motani

Oblíbené země
USA – různé typy pouští, velmi pestrá a proměnlivá krajina, nedotčená příroda, ohromné dálky, neprobádané divočiny, zajímavá vegetace a zvířata, ráj barev a tvarů, pouštní ticho, způsob života
Namibie – nádherné rozlehlé červeně zbarvené duny pouště Namib, tajemné Pobřeží koster, krajina, africká savana, zajímavá vegetace, africká zvířata
Itálie – mediteránní flair, pohoda, staré kamenné vesnice, antika, kulturní pestrost
Řecko – mediteránní flair, pohoda, staré kamenné vesnice, antika, kulturní pestrost
Egypt – poušť Sahara, exotika, srdeční prostí lidé, oázy, tept orientu, dávná egyptská kultura, současná arabská kultura

Na kterých místech se mi hodně líbilo
všechny pouště a polopouště severní Ameriky, poušť Namib, Pobřeží koster, White Desert, egyptské oázy, jižní Itálie, Peloponés, Kappadokie

Cesta, které si nejvíce vážím
všechny cesty, které jsme podnikli, a které ještě podnikneme

Nejdelší cesta
9× USA west

Proč cestuji a co mi to dalo a vzalo?
Na cestování máme nejraději:
Nevědět, co den přinese, fotografování samotné – vžívání se do motivu a krajiny, vyhledávání hry světla, tvaru a barvy, nacházení něčeho nového, pulzování někde uprostřed těla, být v přírodě, pohybovat se v zajímavé a krásné krajině, poznávat neznámé rostliny, vidět zvířata ve volné přírodě setkání s tajemnem a nebezpečnem – Údolí smrti, Pobřeží koster, těsné skalní soutěsky, cesty terénním autem, setkání se zajímavými lidmi, poznávání jiné země a její kultury – její minulosti i přítomnosti, zapadlé vesničky, pulsující města, pozdní odpoledne, kdy všehno zlátne, pak ty přicházející večery a i dobu po západu slunce, kdy se dá stále ještě fotit, cesty nocí za svitu měsíce a baterky, ušlapané nohy, vykoukané oči, únavu po celodenním putování, nafocené filmy, když má člověk v sobě dobrý pocit, že něco pěkného nafotil, a pak nový den, který zase určitě něco pěkného přinese, objevování a poznávání, pocit absolutní svobody, vnitřní obohacení, vnitřní spokojenost samotu, slyšet ticho, nadšení, že tady jsem, plnou skříň fotek, ze všeho nejvíc nás baví, že jsme DVA – že jsme dva na cestě, že oba dva fotíme, přitom kdo co fotil neurčujeme, ono to kolikrát ani určit nejde, jeden najde motiv, druhý ho doladí, kdo pak zmáčne spoušť, je už úplně jedno, jindy se zcela spontánně rozdělíme a každý si hledá svoje motivy, ale ani tady nechceme fotky dělit na ty, co fotil on, a na ty, co fotila ona – prostě jsme je dělali SPOLEČNĚ, že pak všechen materiál SPOLU zpracováváme – jeden rámuje diáky, druhý vyvolává fotky, jeden skenuje, stará se o grafiku, druhý programuje internetové stránky, jeden píše články, druhý je opravuje, společně pak vybíráme fotky a programujeme pásmo pro diashow, jeden přednáší a druhý se stará o technické zázemí

Oblíbený cestovatel, dobrodruh či objevitel, čím nás inspirují
Jacques-Yves Cousteau – francouzský přírodovědec a oceánograf – obdivujeme jeho nasazení při objevování moří, přiblížení přírody všem lidem prostřednictvím jeho filmů, reportáží a knih Michael Fatali – americký fotograf – obdivujeme jeho preciznost, vysokou kvalitu práce, velké formáty fotografií, máme rádi typ krajiny, kterou vyhledává Günter Grüner – rakouský fotograf – líbí se nám jeho forma přednášek, řečnický um Karel Čapek – český spisovatel – máme rádi jeho jazykový a literární um, vztah k obyčejnému člověku Zdeňek Burian – český malíř a ilustrátor – obdivujeme jeho dokonalé, do detailu namalované obrazy pravěké krajiny a lidí Jaroslav Foglar – český spisovatel – je spisovatelem provázející naše dětství Arthur Ransome – anglický spisovatel – je spisovatelem provázející Kateřinino dětství

Cestovatelské Curriculum Vitae
v dětství klučičí knihy a sny
v dětství plánování cesty kolem světa
po vzájemném seznámení neustále někde na cestě
léto 1989 odchod do Rakouska
1991 první větší cesta – severní Itálie
1996 Řecko, jižní Itálie, poprvé USA – velký zlom v cestování, intenzivní zaměření na fotografování
od té doby všechno podřízeno cestování a fotografování
každý rok aspoň jedna větší cesta, jedna kratší, někdy i tři různé cesty za rok
doma zpracovávání textových a fotografických materiálů

Cestovatelské sny a plány
Cesta kolem světa – od začátku až do konce

Zvláštní záliby během cestování
fotografování
cestopisné reportáže
pozorování přírody
sběr přírodních materiálů

Oblíbená historka z cest, zážitek k zamyšlení
Jak mluví poušť Byl právě listopad a v Evropě jistě cákalo po celý boží den. Nám to bylo vcelku jedno, tady na americkém kontinentě, na kterém jsme už ujeli několik stovek mil, doposud ani nekáplo. Do národního parku Death Valley jsme přijížděli od mlžného tichomořského pobřeží. Předešlou hvězdnatou noc jsme prodrkotali v autě, kdesi na úpatí hor. Čím víc jsme se však blížili k Údolí smrti, tím větší bylo teplo. Husté lesy vystřídaly trsy žlutě kvetoucích rostlin a podivné stromovité juky. Tráva, pokud někde rostla, byla suchá a její tenké lístky se leskly ve slunci jako pole zralého obilí. Kopce se rozestoupily. Do samotného parku zbýval ještě pěkný kus. Zastavili jsme na prvním rozcestí. Potřebovali jsme se po dlouhé a úmorné cestě trochu protáhnout. Stáli jsme mlčky vedle sebe a hleděli do nekonečných dálek zalitých teplými paprsky. Obzor lemovalo vzdálené zvlněné pohoří, nad kterým se klenula neskutečně sytá modrá obloha. Kromě několika nízkých seschlých keříků tu snad ani nic jiného nerostlo. Pohled na tuto vyprahlou prašnou zem byl pro nás něčím novým a doposud nepoznaným. Po nějaké chvíli, když jsem se konečně rozkoukala, mi začalo být něco strašně divného. Měla jsem najednou takový poněkud nezvyklý pocit. Zaposlouchala jsem se, … ale nebylo do čeho. Bylo slyšet jen ticho, … absolutní ticho. „Slyšíš“? zeptala jsem se. „Co mám slyšet“? nechápal Miloš. „No to NIC!“ Něco tak zvláštního se snad ani popsat nedá. A myslím si taky, že kdo opravdové ticho nikdy neslyšel, tak tomu bude sotva rozumět. Něčemu, co je tak velkolepého, něčemu, co nejde vnímat žádným z našich smyslů. Ticho nelze ani vidět, ani nahmatat, ani ochutnat, nejde k němu ani přičichnout, ale přitom je to něco, co tady JE ! Někde jsem četla, že když člověk jednou začne mít rád poušť, tak je to láska na celý život. A právě tady, uprostřed toho ticha, začal v nás tento cit klíčit.

Významné expedice a projekty
diashow-turné v Rakousku a České republice
„Tajemství pouště“ – pouště a polopouště severní Ameriky
„Amerika inkognita“ – druhá část z cest po Divokém západě
zatmění slunce v Kappadokii
výzkum údolí Racetrack

Autor
články a reportáže (Koktejl, Lidé a Země, Outdoor, National Geographic, Fotovideo, Treking, VW magazín, Elixír, Český dialog, …)
diashow „Tajemství pouště“
diashow „Amerika inkognita“
výstavy (Česká republika, Rakousko, Slovensko)
kalendáře (nakladateství Hel­ma)

přednáška „Tajemství pouště“ oceněna hlavní cenou cestovatelů HANZELKY A ZIKMUNDA na prosiměřickém festivalu CESTY 2006

Osobní poznámka „Všude dobře, tak co doma?“

Více na: www.motani-photography.com www.motani.eu

^ Top